Podzim na obzoru

Poslední srpnový den, nebe se zatáhlo, vypadá to, že bude pršet a s voděnkou odpluje nejen srpen, ale i léto.

Fuč budou prázdné dny vonící květy, horké noci pod hvězdami, radost a bezstarostnost.

Vrátili jsme se domů s kufrem plným zážitků.

V mobilech desítky fotek, byli jsme tam i onde, potkali toho i onoho.

Anebo taky ne, a prožili jsme léto, téměř umořeni vedrem, v práci anebo tam, kam nás osud nedobrovolně poslal.

Ať už naše léto bylo jakékoliv, jedno mu nelze upřít – plnost bytí. Otevřeni kráse, smyslovým a fyzickým prožitkům jsme plně vstřebávali světlo, teplo a sytili se tak na zimu.

Léto nás zastavilo k odpočinku. Prázdniny – klidná mysl, aktivní tělo.

A najednou je tu konec, rozvolněné dny sváže opět řád.

Všude kolem nás dozrávají plody, pomalu sklízíme úrodu.

Přichází podzim.

Dny se zkracují a my se vracíme ze světa domů.

K sobě.

Přichází čas stažení a postupné proměny.

Nastává čas třídění, rozhodování a uvolnění.

To abychom s sebou na cestu do tmy netáhli batohy plné zbytečností.

Ale víme vůbec, co si neseme?

Co jsme nastřádali, co bylo pro nás nejvíc?

Nebo se vše s otočením listu kalendáře propadne do hlubin úložiště a s prvním školním zvoněním k nám vtrhnou povinnosti bez toho, aniž bychom létu zamávali?

Možná stačí málo, jen pár otázek a kratinká odpověď.

Jaké bylo moje léto?

Co ve mně dozrálo?

Co nového jsem poznal (a), ochutnal (a), prožil (a).

Vytáhnout a vytisknout jednu jedinou fotku, ale takovou, kdy pohled na ni mě vrátí do energie léta, kdy jsem se cítila úplně nejvíc. Takovou, která, až nastanou dny podzimáci  šediváci, mě zahřeje a povzbudí.

Dnes je čas rozloučit se po svém s létem a odejít – vykročit k PODZIMU.

Pokud chcete prožít podzim v souladu s jeho rytmem, pak je tu pro vás

Průvodce podzimem  krok za krokem.