Jarní snídaně obrazu vzpomínek
Někdy mezi nocí a ránem, ve skulině mezi sněním a bděním, se poryv studeného májového větru opřel do okna, rozrazil jej dokořán a převrhl sklenku s tulipánem. Lehounká záclona se dala s větrem do divokého tance. Blednoucí hvězdy tajemně mrkaly schovávajíce se za cáry těžkých černých mraků, které rozhodně nevěstily, že nový den bude slunečný. Z parapetu kapala voda a hrdý tulipán teď smutně visel...
