Kategorie: Jen tak

Listopad 2018

A dost!  Tohle už bylo přes čáru. S obrovskou radostí jsem dnes – 6. 11. 2018 popřála milé osůbce k svátku. Vylepila jsem brzičko ráno přání velkým písmem na duhovém pozadí přímo na zeď FB skupiny a těšila se na její radost. Jenže ouha mé přání je o rovných 21 dní předem! (A to jsem původně chtěla...

Meloun

Jednu srpnovou dovolenou jsme trávili v beskydských kopcích ve vypůjčené chatičce uprostřed prudkého svahu obklopeného lesy. Byla malinká, jedna místnůstka bez elektřiny, pro vodu se chodilo ke studánce, ale měla kamennou terásku s výhledem do překrásného údolí. Máma se moc těšila. Milovala les a ticho, chtěla si odpočinout a jen tak být, dát si kafíčko a...

Opuštěný sad

Tichý je opuštěný sad a smutno kolem, když hojnost nikdo nesbírá. Statné jabloně stojí prostě a klidně navzdory sychravému, nevlídnému dni. Kmeny i větve obalené lišejníkem, listí již větrem servané, a přesto jablka svítí do šedi poledne jako lampičky – červeně, žlutě, zeleně. Jak vykřičník zní úder dalšího spadeného jablka o zem. Už se kutálí...

Obyčejný den

Pátek 5. 8. 2016 Ke konci noci, kdy už hvězdy začaly blednout, se zvedl prudký vítr. Ohýbal větve stromů a strhával slabé, ještě nezralé plody švestek. Udělal čistku, projasnil vzduch, aby slunce mohlo být zářivější, modré nebe jasnější, obzory viditelnější a ztichl. Přesto v té průzračnosti zanechal neklid. Únava po probděné, větrné noci. Černá horká káva a...

Je půl

Slunce opatrně prozařuje mraky, než se konečně samo vyhoupne v plné záři na oblohu. Vánek lehce pohupuje stébly trav a kontryhel si střeží  kapku rosy, v níž se zrcadlí modré nebe. Rodí se den v půli července. Tiše a líně, táhne se jako karamel. Žádný radostný ptačí koncert, jen vrkání holubů a  vzduch prosycený vůní obilí, vůní zralosti....