Svátek Božího těla a vlčí mák

Oslava ducha projevujícího se ve hmotě

Dnešní Slavnost Těla a Krve Páně (Boží tělo) připomíná jednu z nejhlubších myšlenek křesťanské tradice – že duchovní není oddělené od hmotného světa.

Je to svátek, který zdůrazňuje reálnou přítomnost Ježíše Krista jako Boha i člověka a zároveň otevírá tiché pozvání k vnímání posvátného v každodennosti. Nejen v modlitbě a chrámech, ale i v obyčejných okamžicích, které pro jejich všednost často přehlížíme – v těle, které bereme jako samozřejmost, i v životě kolem nás, který tak snadno míjíme bez zastavení.

A právě toto pozvání k vnímání posvátného v každodennosti se tiše dotýká i světa přírody, který nás obklopuje. V něm se často objevují obrazy, které lidé dříve dokázali číst a začleňovat do rytmu roku i víry. Obraz, který se každoročně znovu zjevuje na počátku léta.

Za rozbřesku se otevírají křehké květy vlčího máku, aby se s přibývajícím dnem tiše stáhly zpět mezi stébla trávy. Jejich sytě červená barva se v krajině objevuje jako drobné krvavé tečky rozeseté po loukách – jemné, výrazné a zároveň pomíjivé. V jejich rozkvětu i následném ústupu je ukrytý celý příběh života, který se na chvíli zviditelní a znovu se rozplyne v proudu světla.

Naši předkové žili v těsném sepětí s přírodou, plně si uvědomovali svou závislost na jejích cyklech a proměnách. Uměli v ní číst obrazy, znamení i tiché odkazy, které jim pomáhaly rozumět světu i sobě samým. Tyto vjemy a zkušenosti pak předávali dalším generacím – ve víře, v příbězích, v pohádkách i v rituálech, které nesou hlubší porozumění přírodním rytmům.

A právě jeden z těchto obrazů k nám promlouvá i dnes – velmi jemně, ale stále srozumitelně. Objevuje se na loukách a mezích v podobě vlčího máku (Papaver rhoeas L.), který rozkvétá na počátku léta. Jeho křehká krása, otevírající se rannímu světlu a rychle pomíjející, nese připomínku cykličnosti života, jeho plnosti i pomíjivosti. Jeho sytě červená barva symbolizuje krev – a krev jako nositelku života – a tím v sobě nese i odkaz samotné energie léta, plnosti a zralosti života, který se na chvíli zjevuje v jeho fyzické podobě. Jako by nám příroda znovu šeptala to, co kdysi lidé dokázali číst samozřejmě: že každý čas má svůj začátek, vrchol i odeznění – a právě v tom je jeho krása.

Tento prostý přírodní obraz se tak zrcadlí i ve svátku Božího těla. Stejně jako vlčí mák ukazuje krásu, která se zjevuje v konkrétním okamžiku a v konkrétní podobě, i tato slavnost připomíná, že posvátné se neodehrává mimo svět, ale právě v něm – v těle, v hmotě a v každodennosti, která se může stát prostorem setkání s tím, co nás přesahuje.

„Můžete vstoupit do emailového (online kurzu)  Léto v souladu – do prostoru pro vědomé prožívání léta v hlubším souladu s přírodou i sebou samými.“