ČAROKVÍTÍ JE...
Prostor, kde voní byliny a zní příběhy přírodou (životem) utkané.
Místem zpomalení, sdílení a rozpomenutí se na vlastní moudrost.
Čarokvítí je jemným, vědomým dotekem přítomnosti.
Začíná aprílem – dnem žertů, méně či více škodolibých, jejichž smyslem je vyvést z rovnováhy, ze zajetého rytmu. Dny celého měsíce jsou stejné. Nenechají nás v klidu. Sotva odložíme kabát a vystavíme tvář slunci, hned abychom se schoulili do teplého svetru. Ráno máme pevně sevřené rty a čelíme náporu ledového větru a odpoledne nám laskavý vánek čechrá vlasy. Zima ještě někde...
Kdo by neznal tohle rčení, jenže jak je tomu ve skutečnosti? Internetové vody jsou plné obrázků prvních zelených lístků, květin, reklam na osivo a jarní oblečení. V obchodech na nás vykukují čokoládoví zajíci. Za okny je modro a slunce, pupeny na keřích a stromech jsou nalité – jen puknout. My taky. Jsme plni očekávání, už aby to bylo, už se něco musí dít, vždyť...
