ČAROKVÍTÍ JE...

Prostor, kde voní byliny a zní příběhy přírodou (životem) utkané.

 

Místem zpomalení, sdílení a rozpomenutí se na vlastní moudrost.

 

Čarokvítí je jemným, vědomým dotekem přítomnosti.  

 

Obyčejný den

Pátek 5. 8. 2016 Ke konci noci, kdy už hvězdy začaly blednout, se zvedl prudký vítr. Ohýbal větve stromů a strhával slabé, ještě nezralé plody švestek. Udělal čistku, projasnil vzduch, aby slunce mohlo být zářivější, modré nebe jasnější, obzory viditelnější a ztichl. Přesto v té průzračnosti zanechal neklid. Únava po probděné, větrné noci. Černá horká káva a ticho. Slunce stoupá výš,...

Je půl

Slunce opatrně prozařuje mraky, než se konečně samo vyhoupne v plné záři na oblohu. Vánek lehce pohupuje stébly trav a kontryhel si střeží  kapku rosy, v níž se zrcadlí modré nebe. Rodí se den v půli července. Tiše a líně, táhne se jako karamel. Žádný radostný ptačí koncert, jen vrkání holubů a  vzduch prosycený vůní obilí, vůní zralosti. Těžké klasy čekají na sklizeň....

Červená se jahoda

Podzim – ostrá hrana rýče ukrajuje zem a já s námahou obracím půdní drn. Co je nahoře, otáčí se dolů a pro změnu obnažuji to, co bylo skryto. Narážím na mraveniště, kde začíná poplach. Kdyby ty malinké bytůstky věděly, co chystám, ale jsou plně zaujaty přemístěním svého stanoviště. Zima – zem leží břichem vzhůru ponechána napospas chladu. Mezery zaplňuje...

Máj – poženeme kozy v háj

Zima polevila, letní horka jsou daleko, pofukující vítr přináší vůně, svěžest, ale i bouře. Všude, kam oko dohlédne, je krásná zelená barva. Květena si už také troufá – po drobném jarním kvítí nakvétají trávy i stromy, květenství rostlin se zvětšují. V zelených kobercích luk přibývá barev. Pestrá nádhera se s důvěrou otevírá, láká hmyz a čeká na oplodnění. Kombinace světla, tepla a jasných...

Duben – ještě tam budem

Začíná aprílem – dnem žertů, méně či více škodolibých, jejichž smyslem je vyvést z rovnováhy, ze zajetého rytmu. Dny celého měsíce jsou stejné. Nenechají nás v klidu. Sotva odložíme kabát a vystavíme tvář slunci, hned abychom se schoulili do teplého svetru. Ráno máme pevně sevřené rty a čelíme náporu ledového větru a odpoledne nám laskavý vánek čechrá vlasy. Zima ještě někde...

Březen – za kamna vlezem!

Kdo by neznal tohle rčení, jenže jak je tomu ve skutečnosti? Internetové vody jsou plné obrázků prvních zelených lístků, květin, reklam na osivo a jarní oblečení. V obchodech na nás vykukují čokoládoví zajíci. Za okny je modro a slunce, pupeny na keřích a stromech jsou nalité – jen puknout. My taky. Jsme plni očekávání, už aby to bylo, už se něco musí dít,...